Vývoj nového produktu, aplikace nebo technického řešení obvykle neprobíhá v právním vakuu. Do projektu vstupují zaměstnanci, kontraktoři, programátoři, grafici nebo konstrukční týmy a každý z nich může vytvořit výsledek, ke kterému se vážou autorská, průmyslová nebo smluvní práva.
Nejasná úprava práv se často projeví až ve chvíli, kdy firma žádá o patent, registruje průmyslový vzor, jedná s investorem nebo předává technologii obchodnímu partnerovi. Chybějící smluvní ujednání může zkomplikovat ochranu řešení, převod práv i další komerční využití.
Právní nastavení se proto zaměřuje na pracovní smlouvy, smlouvy o dílo, licenční ujednání, předávací dokumentaci a interní pravidla pro oznamování a evidenci výsledků vývoje. U jednotlivých výstupů je důležité rozlišit podnikový vynález, užitný vzor, průmyslový vzor, software nebo know-how a zvolit odpovídající režim.
Správně nastavené vztahy snižují riziko sporů o autorství, vlastnictví nebo odměny za vytvořená řešení. Firma získává jasnější pozici při ochraně inovací, při due diligence i při vyjednávání s dodavateli, investory nebo zákazníky.
